Pokud, jenže, když: Tři slova, kterým musí dát hejtman Čunek obsah
Je lepší pracovat na zlepšení něčeho, co máme a můžeme rozvíjet, nebo je lepší snít megalomanský sen o naprosto novém řešení?
Lze to postavit i jinak.
Je lepší pracovat na projektu, který má finanční zajištění a víme, že na něj budou peníze, nebo se pouštět do rozjíždění projektu, který za pár let může být obrovským finančním balvanem na noze kraje, protože nyní nemáme ani nejmenší ponětí, jak ho financovat?
Je to totiž spor o to, zda dostavět a rekonstruovat stávající nemocnici nebo postavit naprosto novou. Hejtman a jeho figura nehrají roli. Roli hrají obyvatelé Zlínska a peníze. Jak za ty, které jsou k dispozici, pořídit maximum pro obyvatele.
Aby bylo jasno – pokud (důležité je to slovo POKUD) bychom měli jednoznačně přislíbené peníze na zbrusu novou nemocnici, pokud bychom měli alespoň rámcově ponětí, jak se bude projekt financovat, od kdy do kdy poběží, tak bych byla poslední, kdo by se proti stavbě zcela nové nemocnice stavěl. Jistě – trvala bych na vyřešení dalších problémových věcí, například otázky dopravy v Malenovicích, která je problematická již nyní a s nemocnicí by se jistě nezlepšila. Chtěla bych jasnou a koncepční představu, co bude s areálem stávající nemocnice, jak bude využit.
Jenže (zase to důležité slovíčko – JENŽE) peníze jsou kdesi v oblacích (ani to ne – na oblaky člověk alespoň dohlédne) potřebných minimálně osm miliard je pouhý sen, sci-fi, fantasy…. O způsobu řešení zjevných dopravních problémů ani nemluvím. Nikdo nemá nic, co by vzdáleně připomínalo plán, jak by byl pro veřejné blaho využit stávající areál.
Podle kvalifikovaných odhadů by dostavba stávající nemocnice o novou internu a urgentní příjem plus postupná rekonstrukce areálu stála asi tři miliardy. Na projekt (jeho první fázi) existovalo stavební povolení. Tedy než ho hejtman nechal z vlastního rozhodnutí a bez souhlasu zastupitelstva propadnout. Bylo zajištěné základní financování.
Místo toho kraj pod vedením Jiřího Čunka investoval stovky milionů korun do nákupu pozemků, PR služeb a dalších vylomenin pro svůj vzdušný zámek, pro svůj pomník příštím generacím – novou nemocnici na nešikovném místě.
Zastupitelstvu předložil svoji vizi mimo program jednání a tedy s vyloučením odpovídající účasti veřejnosti na jednání a rozhodování. Pak se diví, že ministerstvo vnitra usnesení zastupitelstva zrušilo? Poruším pravidla a jsem překvapen, že to vadí? A ještě se to snažím maskovat poukazováním na nějaké stranické animozity? To mi připadá skutečně nefér. Jak porušení pravidel pro jednání, tak i následné výmluvy.
Ale tohle všechno jsem ochotná hodit za hlavu. Při splnění jedné klíčové, nejpodstatnější, životně důležité podmínky. Když (a to je třetí důležité slovo, KDYŽ) dostanu na stůl jasný plán financování projektu od dne A do dne Ž. Pak jsem připravena mluvit o dopravních problémech, o tom, jak projekt uskutečnit – například se vypořádat s takovou drobností, že prostor nové plánované nemocnice je tak zvaný „vsakovací“ a má svoji roli v protipovodňové ochraně i dostatku spodních vod. Prostě pardon, ale připomínám rok 1997. Já mám svoje léta a tenhle zážitek hned tak z hlavy nepustím.
Proč pořád opakuji peníze, peníze, peníze?
Protože mám svoje zkušenosti. Jeden ze způsobů, jak privatizovat, je rozjet něco, co kraj nebude schopen financovat. Vložíte do projektu miliardy a pak se zjistí, že ty zbylé nejsou. Náhle se objeví jako zázrakem soukromý investor, který nabídne dokončení.
Nemám nic proti soukromým penězům – ani ve zdravotnictví. Naopak, pokládám je za to, co žene věci kupředu. Jenže základní síť veřejných služeb podle mého musí zůstat veřejná. A krajské nemocnice jsou základní síť.
Odmítám, aby se kraj pustil do vynakládání miliard, aby pak musel celý projekt přenechat soukromníkům a aby ztratil možnost ovlivňovat kvalitu péče pro občany. Jsem přesvědčena, že tohle voliči nechtějí. Tedy moji voliči určitě ne.
P.S. Takže to shrnu. Je na hejtmanovi Čunkovi, aby dal obsah slovům „pokud, jenže a když“. Podaří se mu to? Dobrá, jsem pro a bavme se o zcela nové nemocnici. Nepodaří se mu to? Já si s ním odmítám sednout na tobogán finanční nezodpovědnosti.
Alena Gajdůšková
I „dohodáři“ si zaslouží ochranu a pomoc
Kdo „odnesl“ jako první lockdowny a koronavirovou ekonomickou krizi? Samozřejmě ti, kdo neměli klasický zaměstnanecký poměr, ale dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce. Jejich ochrana byla v podstatě nulová.
Alena Gajdůšková
Teď by se nám reforma dlouhodobého ošetřovného hodila
Asi se to ve srovnání s plnými nemocnicemi a skokovým růstem počtu zemřelých zdá jako drobnost a nepříliš podstatný detail. Ale už více než rok leží ve sněmovně můj poslanecký návrh novely zákona o dlouhodobém ošetřovném.
Alena Gajdůšková
Kurzarbeit: Lze ho udělat buď dobře, nebo naprosto nanic
Nejnebezpečnějším způsobem, jak zničit dobrou myšlenku je, když se stejný název použije i pro nějaký nesmysl. Ten se pak prosadí. Za nedlouhou dobu se zjistí, že řešení nefunguje. „Vidíte, kurzarbeit je na nic,“ uslyšíme.
Alena Gajdůšková
Můžeme to dokázat. Když budeme chtít
Některé události v době kovidové zanikají a nedostává se jim patřičné publicity. 22. ledna tak bez většího ohlasu vstoupila v platnost smlouva o zákazu jaderných zbraní schválená na půdě OSN již v roce 2017.
Alena Gajdůšková
Vymíráme a pravice přikládá pod kotel
Nejlepší důchodová reforma je, když se rodí hodně dětí. Asi také většina z nás cítí nějakou odpovědnost za budoucnost národa. A zároveň stát nemá, co mluvit rodinám do toho, kolik členů mají mít.
Alena Gajdůšková
Hledáme nemocniční lůžka? Jedna možnost tu je
Když se nyní strachujeme o dostatečnost kapacit českého zdravotního systému kvůli virové pandemii, bylo by dobré si připomenout, co jsme zameškali. Co jsme mohli pro rodiny a zdravotnictví udělat. A přiměřeně se poučit.
Alena Gajdůšková
Koronavirus ukázal, jak potřebné je ošetřovné…
... a jak moc potřebujeme jeho reformu. Se začátkem skutečných (ne koronavirových) prázdnin skončila doba mimořádného ošetřovného. To pomohlo desítkám tisíc rodin v podivné době zavřených a polozavřených škol a školek.
Alena Gajdůšková
Experiment, který se fakt nepovedl
Zlínský kraj se rozhodl pro velký experiment v železniční dopravě. Celý svůj systém rozdělil na čtyři oblasti. Dopravci o ně soutěží. Jednu z oblastí získala v lednu 2019 společnost Arriva. V půlce prosince se vydala na koleje.
Alena Gajdůšková
Realita versus zákon
Loni na podzim mi přišel do sněmovny mail od spolku Nedoklubko s dotazem, zda neuvažujeme o úpravě otcovské dovolené. Řada ustanovení se totiž dostala do rozporu s realitou.
Alena Gajdůšková
Dobrá věc pro lidi se zdravotním postižením
Ve Zlíně žije fascinující člověk. Za mne kandidát na všechny medaile světa. Vozíčkář, přitom bývalý vedoucí dětských oddílů, zakladatel Festivalu zdravotně postižených písničkářů, sledge hokejista i zastupitel – Roman Herink.
Alena Gajdůšková
A hlavně chci světový mír
Ve Stockholmu existuje pracoviště, které se jmenuje mezinárodní ústav pro výzkum míru. Zkráceně SIPRI. A podle tohoto centra dosáhly loni světové výdaje na zbrojení částky 1,82 bilionu dolarů.
Alena Gajdůšková
101 let. A pořád je co slavit. I tmelit
Tentokrát nemá republika superkulaté výročí, jako byla loňská stovka. Nicméně sto a jeden rok má také jistou dávku mystiky či přitažlivosti. A může být zajímavé se takhle s jednoletým odstupem kouknout na to loňské hemžení.
Alena Gajdůšková
Trochu levnější a hlavně daleko lepší
Náklady na jednoho nezaměstnaného jsou ročně asi 207 tisíc korun. Navýšení podpory na tvorbu pracovních míst pro lidi se zdravotním postižením by podle mého návrhu činilo 9600 korun ročně. Připadá mi to jako dobrá investice.
Alena Gajdůšková
Nakynuté rezervy pojišťoven jsou úspory na lidech
Nechci politikařit a chytat toho nebo onoho za slovíčko, zda je naše zdravotnictví v krizi nebo není v krizi. Hra na politické body nepomůže těm podstatným lidem, což jsou pacienti.
Alena Gajdůšková
Je dobře, že neustoupíme z povinného očkování. Ale…
Jsem proti tomu, aby naše země ustoupila z povinného očkování. Jednoznačně. Ale to neznamená, že bychom neměli hledat optimální řešení pro všechny a s rodiči diskutovat o postupech.
Alena Gajdůšková
I dotace může být dobrá investice
V poslední době se v řadě politických souvislostí objevuje časté tvrzení, že dotace podnikatelskému sektoru jsou „čisté zlo“. Nechci polemizovat s principem. Ale nabízím jeden případ, kdy tomu tak rozhodně není.
Alena Gajdůšková
Pracuji, tedy jsem
Některé lidi práce nebaví. Ba dokonce obtěžuje. Pro další je zaměstnání nutnost na cestě k poctivě vydělaným penězům. Nic víc, nic méně. Jsou také lidé, kteří si bez práce nedokáží svůj život představit, další žijí jen prací.
Alena Gajdůšková
Lidskost proti sobectví aneb opravdu se bez čerstvého rohlíku denně neobejdeme?
Někteří kolegové poslanci nutně potřebují každý den čerstvý rohlík. Bez něho si to „správné“ ráno nedovedou představit.
Alena Gajdůšková
Děti neopustíme
Děti samoživitelek (a samoživitelů) jsou nejvíce ohroženy chudobou. Jednou z možností, jak jim může stát pomoci, je zálohové výživné. Pro tyto děti je tragédie, když druhý rodič „přestane platit“. Snadno a rychle přijde krize.
Alena Gajdůšková
Je to pro děti. To je celé
Náš návrh, aby všechny děti v mateřských školách a na prvním stupni škol základních měly obědy zdarma (z veřejných peněz, vím - zdarma nic), vyvolává vášně. To je dobře. Jsem za tu debatu ráda. Ukazuje se, kdo chce myslet na děti.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1108x