Nepřijatelný protikorupční balíček?

Na dobré zprávy není nikdy pozdě. Tou dobrou zprávou pro ty, kteří si přejí žít ve skutečně civilizované zemi, je Topolánkovo odmítnutí protikorupčních opatření navrhovaných ministrem Pecinou.

Mirek Topolánek k protikorupčnímu balíčku po setkání s premiérem řekl, že „balíček působí dojmem, že má strašit a škodit“ spíš než pomáhat a chránit.

Mirku Topolánkovi se bezpečně dá věřit v tom, že navrhovaná opatření straší ty, kteří korupci používají jako součást nejen své politické práce, ale i jejich podnikání a také, že si je vědom, že těmto lidem bude velmi škodit.

To celé je také zcela programovou záležitostí a v kontextu konání ODS po celou dobu její existence.

Byl to Václav Klaus, její otec zakladatel, který odmítal rozeznávat čisté a špinavé peníze, odmítal právní rámce ekonomické transformace a zákony navrhované jeho vládou byly koncipovány tak, aby „právo nepřekáželo“. Mimochodem odmítání právních rámců a pravidel hry je také zásadním motivem odmítání evropské integrace.

Byla to také vždycky ODS, která odmítala a snažila se bojkotovat jakékoliv silnější propojení s dalšími evropskými zeměmi i mezinárodním společenstvím v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Vzpomeňme na odmítání hlubší spolupráce s Europolem, hlasování v parlamentu proti eurozatykači a jeho veto prezidentem. Z podobného soudku bylo i dlouhodobé odmítání Mezinárodního trestního soudu.

Pokud tedy navržený protikorupční balíček skutečně bude působit tak, že zastraší každého, kdo se snaží korupcí získat neoprávněnou výhodu na úkor kvality a tak okrást své partnery v soukromém podnikání a nás všechny v případě veřejných zakázek, bude to úspěšné opatření. A když korupčníky poškodí natolik, že se korupce přestane vyplácet, pak je potřeba ministru Pecinovi zatleskat a udělat všechno proto, aby protikorupční opatření začala platit co nejdříve.