Kde na to vezmete? Ptali se mně novináři, když jsem mluvila o financování vědy jako klíčové oblasti pro dlouhodobou prosperitu a stejně se mě ptají lidé na ulicích, když mluvíme o valorizaci penzí nebo o odmítání školného či nadstandardů ve zdravotnictví. Mám jednoduchou odpověď: Nedovolíme krást!
Začněme vědou. Vysoké školy se domáhají 291 milionů, aby nemusely omezovat výzkum. Ministr Fiala nechal ležet (neprovedl potřebné úpravy, abychom je mohli vyčerpat) v Bruselu 5 mld. Kč na programy pro vědu. To je krádež. Druhou otázkou je, zda musí jít veřejné peníze na průmyslový výzkum do firem, které mají obrat ve stovkách milionů či v miliardách. Zda by náhodou neměly tyto firmy přispívat třeba nepřímo odpisy na aplikovaný výzkum ve veřejných výzkumných institucích a vysokých školách tak, jak je to ve vyspělých zemích.
Na stabilizaci nemocnic chybí 3 mld. Kč (i po návrhu na zvýšení plateb za státní pojištěnce). Na účtech malých pojišťoven, které jsou vnímány jako soukromé, ale spravují veřejné peníze, leží v této chvíli 14 mld. Kč. Dobře, nemluvme o krádeži. Ale tyto peníze lidé odvedli na zdravotní pojištění na zdravotní péči. Jak to, že tu péči za ně nedostali?
Do třetice další případ – registrační pokladny. Když jsme tento zákon poprvé přijali, mluvila jsem s prodavači z jednoho tržiště. Báli se, že přijdou o příjmy. Nechápala jsem, a tak jsem se chvíli vyptávala. Dozvěděla jsem se, že černé příjmy tvoří padesát procent jejich obratu; třicet procent má majitel stánku, patnáct distributor zboží a pět oni, chudáci, kteří zboží prodávají. Z pohledu daňového poplatníka to znamená, že jen na tržištích není zdaněno padesát procent obratu. A zeptejte se v restauracích, kamioňáků a lidí v dalších službách, co mají na výplatní pásce a co dostanou jinou formou. To je okrádání nejen daňových poplatníků, ale i těch lidí samotných na jejich nemocenské a důchodech, které jim samozřejmě budou vypočítány jen z oficiálního příjmu. Sáhněte si do svědomí, zda si pokaždé necháte napsat účet od řemeslníka. To nemluvím o stamilionech ukradených na daních organizovaným zločinem v kauze metylu, které zaplatily životem desítky lidí.
Ekonomové odhadují, že v šedé ekonomice je 150 až 200 mld. Kč. Když to jako společnost nedovolíme, protože vytvoříme fungující stát, bude dost na podporu rodin s dětmi, na léčbu, vzdělávání, vědu i na investice, které podpoří malé a střední podnikání. Lidé budou mít na to, aby si koupili služby a výrobky živnostníků. Už Masaryk říkal: Nebát se a nekrást! Po sedmi letech budování „malého státu“ je to více než aktuální.
