Nakynuté rezervy pojišťoven jsou úspory na lidech
Podívejme se na věc v podstatě ekonomicky.
Náš zdravotní systém je založený na průběžném financování. V principu platí, že co se jeden rok vybere, tak je možné utratit za péči – samozřejmě při odpovídající tvorbě rezerv. Čili v případě, že zdravotní pojišťovny mají v rezervách 60 miliard korun, což mnoho a mnohonásobně přesahuje zákonem předepsaný rezervní fond, v podstatě to znamená, že tyto peníze nebyly v minulosti utraceny za péči, kterou si pacienti zaplatili. Ale kterou nedostali.
V čem ji nedostali? V tom, že na magnetickou rezonanci se čeká tři měsíce i déle. Jsou vyšetření, kdy je čekací doba ještě podstatně delší. V tom, že přístup k biologické léčbě je složitý, mnohdy nemožný. V tom, že návštěva u stomatologa je i při nějakých běžných věcech pro řadu lidí noční můrou ne kvůli vrtačce, ale kvůli rodinnému rozpočtu. V tom, jaké problémy s léčbou mají lidé postižení celiakií (kteří musí držet bezlepkovou dietu). A tak dále.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch říká, že nechce dát tyto peníze z rezerv na péči. A má argument, který nelze jen tak zmuchlat a zahodit. Rezervy mají být pro případ krize a snížených příjmů jako polštář, který umožní neškrtat někdy v budoucnosti (při zhoršených výběrech) v placených úkonech či lécích. Zní to dobře, opatrně, rozumně.
Nicméně pokud na jednu stranu položíme fakt, že rok co rok krátíme občany na tom, co mají dostat a co si zaplatili, na stranu druhou rezervy, které dramaticky překračují zákonem stanovenou mez, pak je to prostě divné. Můžeme se bavit o tom, zda onu stanovenou mez nezvýšit (a nezměnit její poměr k celkové vybírané sumě). Můžeme se bavit o tom, že bychom měli mít modely, které prognózují výběr při nějakém očekávatelném zhoršení ekonomické situace a k tomu směřovat tvorbu rezerv. Ale zcela nesporně zde existuje prostor pro dofinancování zdravotnictví již nyní, v podstatě hned.
A tedy pro zlepšení péče. A také zlepšení podmínek v nemocnicích i v dalších zařízeních – pro pacienty, ale i pro lékaře, sestřičky, personál.
Protože realitou je, že se v současnosti ve zdravotnictví zhoršuji podmínky, jak pro poskytovatelé zdravotní péče a jejich zaměstnance, tak dostupnost péče pro pacienty. V nemocnicích chybí personál, sestry, lékaři, ale také kuchaři a další zaměstnanci. Ti, kteří tam pracují jsou přetížení, nezvládají stresy a zvažují další odchody. To nyní zhoršuje situaci i ve vztahu k pacientům.
Je nutné situaci řešit. ČSSD k tomu vyvolala jednáni koaliční rady.
Je nám předhazováno, že jsme to měli řešit už v minulosti. Je ale třeba připomenout, že v uplynulém volebním období jsme s obtížemi napravovali neblahé kroky pánů Julínka a Hegera a ty nejzásadnější problémy jsme řešili.
Celkové navýšení platů bylo o 30 procent jak u lékařů, tak sester a zdravotnického personálu. Řešili jsme systém vzdělávání ve zdravotnictví včetně navýšení kapacit lékařských fakult. Zavedli jsme úroveň praktické sestry a následně možnost zkráceného studia sester, řešili jsme nadměrnou administrativu v jejich práci tak, aby mohly být především u lůžka pacientů. Jsem opravdu ráda, že současný pan ministr na tyto kroky navazuje. Stejně oceňuji, že již navýšil prostředky na urgentní péči a některé krachující nemocnice.
Ke kritice toho, co jsme měli jako ČSSD udělat, musím jednu věc přiznat. Nedokázali jsme (proti vůli tehdejšího ministerstva financí v gesci ANO) zvýšit platby za státní pojištěnce tak, jak bylo potřeba. Před pár lety to ještě bylo možné různě „zalepit“, ale nyní již není kam ustupovat.
Řekněme si, že celý systém se pomalu sune k velkému problému. Většina lidí to nevidí, protože to pořád není tak úplně poznat – z nemalé části díky enormnímu nasazení lidí ve zdravotnictví. Je to podobné, jako ve školství. Jakoby všechno fungovalo. A pak jednoho dne budeme postaveni před stávkovou pohotovost učitelů, případně se brány škol zavřou…
Jenže fakt, že krize zatím není vidět, že nemá projevy, které by dopadaly na každého, ale „odnášejí“ to zatím jenom někteří nemocní, tak tento fakt neznamená, že krize neexistuje. Naopak. O to větší šok bude, až se projeví.
Zdravotnictví je podfinancované, chybí v něm peníze. Například podle našich propočtů chybí jenom nemocnicím 14 miliard korun. A v rezervách zdravotních pojišťoven je 60 miliard.
Alena Gajdůšková
I „dohodáři“ si zaslouží ochranu a pomoc
Kdo „odnesl“ jako první lockdowny a koronavirovou ekonomickou krizi? Samozřejmě ti, kdo neměli klasický zaměstnanecký poměr, ale dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce. Jejich ochrana byla v podstatě nulová.
Alena Gajdůšková
Teď by se nám reforma dlouhodobého ošetřovného hodila
Asi se to ve srovnání s plnými nemocnicemi a skokovým růstem počtu zemřelých zdá jako drobnost a nepříliš podstatný detail. Ale už více než rok leží ve sněmovně můj poslanecký návrh novely zákona o dlouhodobém ošetřovném.
Alena Gajdůšková
Kurzarbeit: Lze ho udělat buď dobře, nebo naprosto nanic
Nejnebezpečnějším způsobem, jak zničit dobrou myšlenku je, když se stejný název použije i pro nějaký nesmysl. Ten se pak prosadí. Za nedlouhou dobu se zjistí, že řešení nefunguje. „Vidíte, kurzarbeit je na nic,“ uslyšíme.
Alena Gajdůšková
Můžeme to dokázat. Když budeme chtít
Některé události v době kovidové zanikají a nedostává se jim patřičné publicity. 22. ledna tak bez většího ohlasu vstoupila v platnost smlouva o zákazu jaderných zbraní schválená na půdě OSN již v roce 2017.
Alena Gajdůšková
Vymíráme a pravice přikládá pod kotel
Nejlepší důchodová reforma je, když se rodí hodně dětí. Asi také většina z nás cítí nějakou odpovědnost za budoucnost národa. A zároveň stát nemá, co mluvit rodinám do toho, kolik členů mají mít.
Alena Gajdůšková
Hledáme nemocniční lůžka? Jedna možnost tu je
Když se nyní strachujeme o dostatečnost kapacit českého zdravotního systému kvůli virové pandemii, bylo by dobré si připomenout, co jsme zameškali. Co jsme mohli pro rodiny a zdravotnictví udělat. A přiměřeně se poučit.
Alena Gajdůšková
Koronavirus ukázal, jak potřebné je ošetřovné…
... a jak moc potřebujeme jeho reformu. Se začátkem skutečných (ne koronavirových) prázdnin skončila doba mimořádného ošetřovného. To pomohlo desítkám tisíc rodin v podivné době zavřených a polozavřených škol a školek.
Alena Gajdůšková
Pokud, jenže, když: Tři slova, kterým musí dát hejtman Čunek obsah
Na sporu o zlínskou nemocnici není nic osobního. Nejde o spor s hejtmanem či snad dokonce o hejtmana, jak se to Jiří Čunek snaží postavit. Jde o spor koncepční. A je svým způsobem zajímavý nejen pro obyvatele Zlínského kraje.
Alena Gajdůšková
Experiment, který se fakt nepovedl
Zlínský kraj se rozhodl pro velký experiment v železniční dopravě. Celý svůj systém rozdělil na čtyři oblasti. Dopravci o ně soutěží. Jednu z oblastí získala v lednu 2019 společnost Arriva. V půlce prosince se vydala na koleje.
Alena Gajdůšková
Realita versus zákon
Loni na podzim mi přišel do sněmovny mail od spolku Nedoklubko s dotazem, zda neuvažujeme o úpravě otcovské dovolené. Řada ustanovení se totiž dostala do rozporu s realitou.
Alena Gajdůšková
Dobrá věc pro lidi se zdravotním postižením
Ve Zlíně žije fascinující člověk. Za mne kandidát na všechny medaile světa. Vozíčkář, přitom bývalý vedoucí dětských oddílů, zakladatel Festivalu zdravotně postižených písničkářů, sledge hokejista i zastupitel – Roman Herink.
Alena Gajdůšková
A hlavně chci světový mír
Ve Stockholmu existuje pracoviště, které se jmenuje mezinárodní ústav pro výzkum míru. Zkráceně SIPRI. A podle tohoto centra dosáhly loni světové výdaje na zbrojení částky 1,82 bilionu dolarů.
Alena Gajdůšková
101 let. A pořád je co slavit. I tmelit
Tentokrát nemá republika superkulaté výročí, jako byla loňská stovka. Nicméně sto a jeden rok má také jistou dávku mystiky či přitažlivosti. A může být zajímavé se takhle s jednoletým odstupem kouknout na to loňské hemžení.
Alena Gajdůšková
Trochu levnější a hlavně daleko lepší
Náklady na jednoho nezaměstnaného jsou ročně asi 207 tisíc korun. Navýšení podpory na tvorbu pracovních míst pro lidi se zdravotním postižením by podle mého návrhu činilo 9600 korun ročně. Připadá mi to jako dobrá investice.
Alena Gajdůšková
Je dobře, že neustoupíme z povinného očkování. Ale…
Jsem proti tomu, aby naše země ustoupila z povinného očkování. Jednoznačně. Ale to neznamená, že bychom neměli hledat optimální řešení pro všechny a s rodiči diskutovat o postupech.
Alena Gajdůšková
I dotace může být dobrá investice
V poslední době se v řadě politických souvislostí objevuje časté tvrzení, že dotace podnikatelskému sektoru jsou „čisté zlo“. Nechci polemizovat s principem. Ale nabízím jeden případ, kdy tomu tak rozhodně není.
Alena Gajdůšková
Pracuji, tedy jsem
Některé lidi práce nebaví. Ba dokonce obtěžuje. Pro další je zaměstnání nutnost na cestě k poctivě vydělaným penězům. Nic víc, nic méně. Jsou také lidé, kteří si bez práce nedokáží svůj život představit, další žijí jen prací.
Alena Gajdůšková
Lidskost proti sobectví aneb opravdu se bez čerstvého rohlíku denně neobejdeme?
Někteří kolegové poslanci nutně potřebují každý den čerstvý rohlík. Bez něho si to „správné“ ráno nedovedou představit.
Alena Gajdůšková
Děti neopustíme
Děti samoživitelek (a samoživitelů) jsou nejvíce ohroženy chudobou. Jednou z možností, jak jim může stát pomoci, je zálohové výživné. Pro tyto děti je tragédie, když druhý rodič „přestane platit“. Snadno a rychle přijde krize.
Alena Gajdůšková
Je to pro děti. To je celé
Náš návrh, aby všechny děti v mateřských školách a na prvním stupni škol základních měly obědy zdarma (z veřejných peněz, vím - zdarma nic), vyvolává vášně. To je dobře. Jsem za tu debatu ráda. Ukazuje se, kdo chce myslet na děti.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1108x